METAMORFOSY-PROMĚNY IV. Jan Valenta -Pokračování
Jan byl překvapen, kolik cizinců je na Pankráci zavřeno. Hotové "světové spektrum". Rozdíly tu jsou : Na jedné straně zřejmá korupce mezi bachaři a "lépe finančně vybavenými" mafiány a ostatními vězni. Saša mu ukázal, kolik ruských mafiánů hraje na dvorku volejbal a chodí na vycházky mimo pověstné "klece". Jan si při nich vybavil starý Řím a klece pro gladiátory... Otřesným příkladem je "zadržovací cela " v Kongresovém centru s charakteristickými znaky padesátých let ( díra - záchod versus mytí, černé koncentráčnické deky).
Jan se nestačil divit mnohému bezpráví, kdy za prkotiny se dostaneš za "katr", jinak bez finančního toku je ztracen i Rus. Na jedné straně více případů lidí, kteří jako Jan si nepřevzali poštu od soudu včas ( byli na dovolené či z opomenutí i nedbalosti) a rázem se ocitli na tom hůře nežli vážní zločinci !
V noci, kdy nemohli usnout si mnohé řekli... Občas , kdy blikalo světlo a osvětlovalo průčelí kobky je špehoval jistý rezatý bachař, který už sloužil za Husáka. Pochopitelně podával horlivě svá hlášení o tom, že Jan a Saša vedou solidní dialog a dokonce se přátelí . Saša mu ukazoval fotky ženy a dcery. Jan poznal Olgu podle fotky jako pokladní z hypermarketu kde občas nakupoval. Byla milá, ochotná... " Přeci mne nemohou eskortovat do Ruska, když tu mám rodinu"... Zřejmě některým lidem vadil. Komu ? -Po týdnu Saša balil a byl eskortován do Ruzyně. V rychlosti se rozloučili : Do Ruzyně nebyl eskortován, pouze do vyššího "patra " údajně po "karanténě, jak sdělil slušný velitel směny. Měl naději, že nebude eskortován do Ruska. To už se dále Jan nedozvěděl, pouze že snad bude Saša po půl roce vyzby propuštěn. Jan žádal papír a obálku pro odvolání proti vazbě...Dva dny samoty a posléze přišel další cizinec, Milan Andolev, bulharský šampion v řeckořímském zápase....
Jan na dva dny osiřel. V myšlenkách na proleželém kavalci přemýšlel o tom, jak jiný vězeň- vyhnanec Publius Ovidius Naso před dvěma tisíciletí psal císaři a žádal milost. Místo toho mu byla povolena cesta do Efesu ....
PROMĚNA Z EFESU IV. ČÁST.
napsal : Jan Valenta
Jan za "dva dny " samoty v kobce Pankráce vyfabuloval pokračování závěrečné části života Publia Ovidia Nasa, který o dva roky přežil svého císaře. Augustus byl vážně nemocen. Se zpožděním dostal dopis z ostrova Tomů a se zpožděním také odpověděl dopisem veliteli ostrova centurionovi Rubidiovi s lodí, která měla dopravit Ovidia do Nasa. Zároveň z Nolly vyplula loď s měrem k Efesu, kde na palubě byla Constancie a malý synek Publius. Návštěva byla povolena pouze na týden . Drsné podmínky vyhnanství nedávaly ani Publiovi Ovidiovi mnoho nadějí . Císař o zrušení vyhnanství nechtěl slyšet . Po čtyřech létech uvidí svoji ženu a syna. Poprvé a naposledy... (pokračování na této stránce příště )
Pokračování dnes :
Císař Augustus nominoval za svého nástupce synovce Tiberia. Ve své podstatě by na něm byla případná amnestie pro Nasa. Rubidius navštívil domek básníka, když končil psaní "Listů z Pontu ". - Očekávání dopisu císaře se minulo s realitou . Sám Lucius Quincius Rubidius choval k Ovidiovi upřímné přátelství. Drsné podmínky jak povětrnostní, tak rozmary Černého moře smazaly rozdíly mezi žalářníkem a žalářovaným . - " Mám pro ebe zprávu od imperátora, Publie".... a Rubidius citoval příkaz císaře k cestě do Efesu. Odtud by nebyla tak daleká cesta do Říma. Rubidius při čtení závěru dopisu rozplynul poslední naděje muže, jenž svojí loajalitou k principovi předčil mnohé z dvořanstva císaře. Císař zaměstnaný problémy vlastní rodiny, zejména dcery Julie, promítaly se do stařeckého defektu. Constancie vycestovala spojovací lodí. Ovidius věděl, že "milost" císaře vidět svoji ženu je vlastně trestem !
V Efeském přístavu připluly dvě lodě : Jedna z Říma, druhá z Pontu. Takřka zároveň vystoupili a byli na přístavním molu od sebe asi sto metrů. Ovidius kráčel rychle v ústrety své krásné ženě. Chlapec chvíli zíral, ale nakonec se rozeběhl k objetí, jen Constancie stála jako přikovaná.- Objali se! Ovidius cítil vlko její tváře, ale dále dýchal její parfum. Přivinul chlapce i ji k sobě.
Ubytovali se v zájezdním hostinci uprostřed města,opředeného o mýty, které Naso tolik miloval. -Nechtěli si připustit, že jen čtyři dny je dělí od definitivního rozloučení a tak využívali každé chvíle. Když ležel vedle ní, neodpustil si jí doporučující větu : " Nezůstávej sama, vyber si přítele, kterému můžeš věřit a užívej života, vždyť jsi ještě mladá.." - Oponovala. Na římskou promiskuitu byla vzácná bytost, milující svého muže, který romantice věnoval své nesmrtelné básně. Svěřil jí část knihy "METAMORFOSY", NEBOLI PROMĚNY ".
Nechal si vyprávět nejnovější události v Římě, výklad Občanského kodexu císařova o rodinném právu. V samé rodině se nikdo neřídil odkazy v zákoníku. Tiberius žil valnou část volna ve společnosti héter, Julia strádala, Agrippina, žena císaře spřádala nehorázné intriky. Přítel Nasa princ Germannicus byl po smrti a neustále intriky u dvora oslabovaly rod Juliů. Republika předků byla mrtva ale stopy po ní formálně nezmizely.Pak přišla poslední noc a rozloučení s rodinou. Když promlouval k synovi, snažil se aby se mu do paměti vryly jeho myšlenkové pochody. - Naposledy v životě se miloval s Constancií, aby na přístavním molu, pátý den po setkání dvě lodě jely každá jinam!
Císař Augustus zemřel o dva roky později a o něco později i jeho oběť Publius Ovidius Naso, největší římský básník. Jeho papyry opatrovala jeho rodina. - Syn dosáhl rehabilitace svého otce za vlády císaře Claudia. Ale o tom bude Jan přemítat později.....
ŽALOZPĚVY , psáno po návratu z Efesu ( V prvé části bylo mylně uvedeno jméno Ovidiovy ženy: správně Constancie ( méně obvyklé- původní Cornelia. Mohla se rovněž jmenovat Cornelia Constancia Scipio ( ová ???).....
.....nemohl básník tolik mít rád,
jako já Tebe , má milená choti !
-V neštěstí , které mne stihlo,
mám jedinou oporu v Tobě,
jestliže dosud jsem něčím,
vše zásluha tvá.....
Za tvou věrnost vyhnanci již nedal ti nikdo
buď děkuješ sobě, buďto vlastnosti Tvé,
měly být tyto vloženy do vínku již :
V pořadí hrdinných žen ty první místo bys měla,
pro ryzost srdce a dobrodiní první bys musela být !
Pokud však oslavě mé lze
přisoudit nějaký význam, zvěčněna básněmi mými,
žít po všechen čas !
-----------------------------------------------------------------------
Císař Tiberius dovolil Constancii, aby popel svého muže nechala převézt do Říma a pohřbít v rodinné hrobce Scipionů. Na dvoře císaře vyrůstal neduživý mladík, který měl vadu řeči, škubal rameni a byl "poslední " kdo by v rodě Juliů mohl nastoupit po Tiberiovi. Musela však přijít hrůzovláda jeho synove Caliguly , aby prétoriáni po jeho odstranění vyhlásili císařem Gaia Julia Claudia Caesara , muže který byl republikán na trůně. Constancia se dožila jeho vlády, svůj další život věnovala výchově syna a rehabilitaci svého muže. Kdo jiný, než filosof na trůně a milovník literatury Claudius mohl učinit. Tajně si půjčoval za hrůzovlády Metamorfosy a jiná díla Ovidia Nasa.
( o tom v další retrospektivě Janově )
VĚNOVÁNO DNE 1.MÁJE 2009 VŠEM NESMRTELNÝM DVOJICÍM, KTERÉ PŘEKONALY POŠETILOST MOCNÝCH !