FRANCKÝ KUPEC SAMO VI.OBRAZ
5. 3. 2010
Výstup 1
Vogadisburg, hradiště Sama u Kadaňe, nedaleko hranic s Durynky. Dřevěné palisády a kopec obehnaný palisádami a poměrně pevnou hradbou , kde je čilý ruch. Pevnost je dostavována a podobá se tu "lidskému " mraveništi.
Je tu známé Řezno-Regensburg známé z I. obrazu,kde se exteriéry a interiéry trůnní síně krále Franků nemění
Vypravěč :" Přiblížil se rok 631 křesťanského letopočtu. Samoslav musí bránit svoji říši proti sousedovi s dědictvím římské kultury, daleko rafinovanějšímu a dobře vojensky i územně organzovanému na majordomáty. Vojenskou mocí si Dagobert, aby pokořil i mocného Rodulfa, který v hrubé haleně a provazem na krku má prosit o přízeň a potvrzení svého léna.
Interriér : známé komnaty v Řezně, královský hrad a audienční síň již známá ....
Výstup 2 Do trůnní místnosti se postupně schází známé osoby : Armin z Neustrie, Remešský arcibiskup Pavel z Anjou, Cellestinnus -legát , nyní působící v Orleánsu.
Vypravěč : "Papežská stolice má nejen potíže s Langobardy, ale i s uplatňováním křesťanské liturgie v samotné Říši, zejména v Austrasii. bavoři odmítají křesťanství přijmout, ale i Sasové. Bezprostředním sousedem je Lužické knížectví slovanů, která uznává za krále Samoslava.Církevní hodnostáři se znepokojením sledují vojenské úspěchy slovanského vládce, rozšíření a upevnění Samovy říše. Kníže Dragan se díky tlaku Sasů uznal jistý druh vazaství, ale nevlastního bratra uznával za vládce. ( Do sálu přichází Dragan a přivádějí i Rodulfa)
V Řezně je i kněžna Svatava, která chce udržet mír s Franky. ( přichází Svatava ).Smír mezi Dagobertem a Samem je vyloučený. Dagobert Sama nenávidí a žárlí na jeho úspěchy a konečně je rozezlen zajetím jeho kurýra k Orbanovi.Vévoda Armin stojí na straně krále, Rodulf hledá výchdisko a v poníženém postavení vidí Svatavu....
Armin má přednost, král nechává v ohlávce čekat Rodulfa, aby jej ponížil. Vidí v něm právem soka!"....
Dagobert vchází,usedá na trůn a pokyne Arminovi ....
Armin : " Můj pane a králi, dovol abych ti sdělil, že další konvoj z římské říše Konstantinopolské byl zabaven. Vedle kupců jsme hledali několik vyslanců a poslů k Samovi, určených císařem Herakleiem. Zabavili jsme kupcům i menší počet zbraní...."
Král vyskočí z trůnu a nervozně přejde sem i tam...
Dagobert : " Chtěl jsem zajmout ministra Maravia a né potrhlé kupce! za ty nic nedostanu a ani na mučidlech mi nic neřeknou. - tahle velká ryba nám uplavala a já mohl vědět víc o záměrech a spojenectví Sama s Východní říší."
Armin pochopí , že musí jednat...
Armin : " Moje vojsko vtrhne na území Dúdlebů a i do Lužice.- ( k Draganovi) Co ty , bezpochyby bratr Sama, jsi poddaný našeho majordomátu....."
Dragan : " Přísahu jsem dal samovi, Francká říše s námi jen sousedí..." ( odvrátí se)
Dagobert : ( jakoby k němu, přítomným ) " Lužici jsou ve sféře našeho zájmu. Jsou tu i nespokojení Lučané, vedení Vlastislavem, který se chce vymanit a nechce pevnou kupčíkovu vládu. Bratříček Dragan poklekne přede mnou a přijme léno od koruny Francké....Musím však posečkat se křty pohanských Bavorů i když tu máme poddanství Rodulfa "....
( ukáže na jeho stav).
Výstup 3 do síně vchází Sicharius , poklekne před krále, který se vrátí na trůn
Sicharius : ( ví jak vybudit v králi bojovou náladu) " Můj pane ! Právě přibyl do Řezna jeden ze samův poslů. ten muž se vehementně snaží dostat sem."
Dagobert : jako by nic neslyšel k Arminovi:
" Pokračuj dál v přepadech území uznávající Sama a vyhni se jiným msím a střetům z papežovými lidmi.."
Výstup 4
Vejde Sigibert, douphin -syn krále, nevzhledný mladík s málo vlasy a bez valné přízně svého otce, který jej přezírá.
Vypravěč : " Svého času byl princ miláčkem svého děda krále Chlothara . Nyní je na okraji zájmu. Arnulf, který neuspěl proti Austrasijskému majordomátu musí prosit krále o přízeň. Svatava vidí, že asi její mise neuspěje.. Pavel s Anjou chce uvést Cellestina, kterého nijak král nemá v oblibě. A Rodulf musí padnout na kolena a přijmout Bavorské léno z rukou Dagoberta...
Radulf " Králi všech Franků, mocný Dagoberte, klečím tu před tebou , já nebohý služebník, neboť jsem pochybil. Lituji svých činů, jimiž jsem se já červ dopustil vůči koruně, ve snaze vyrovnat se moci větší, tvé, uznávaje porážku Bavorů od tvých spravedlivě trestajících zbraní..."
Svatava k Draganovi : " Kam se poděl ten smělý muž, kterého sem milovala ?!"
Blahosklonně jej Dagobert pozvedne a obřadně mu sejme provaz a on může sundat režnou halenu, pod které má stejnokroj velmože.
Dagobert : " Budiž ti odpuštěno, Rodulfe a ponechám ti v léno Bavorsko a k tomu ti dám část Lužice, kterou jsme obsadili, pokud vystrojíš kontingent na podporu mise proti kupčíku Samovi..."
Rodulf zbledne. Je to vlastní syn proti kterému má jít. Svatava je zdrcena , on mlčky jen pokyne....
Když vyjde do vestibulu, zastaví jej :
Svatava : " K čemu jsi se propůjčil? Proti vlastní krvi, kterou jsi chránil jdeš do války ? "
Rodulf : ( zkroušený ale má plán) " Teď se mu musím podvolit, nechal by mne zabít a naděje, že zastavím část vojska mířícího na území Slovanů bude zmařena..."
V síni předstoupí Cellestinus a reaguje na milost krále :
Cellestinus : " Králi Franků, vše je naruby. Nepřátelé písma dostávají od tebe milost. Armin je vlažný křesťan a Rudolf je odpadlík. vypálil několik svatyň..."
Pavel z Anjou : ( připojuje se ale zároveň mírní kolegu)
" Nevysvětluj si to eminence zle,jako náš ústup od poslušnosti Svaté stolici, ale můj král musí hledat především spojence proti nepříteli, který je silný a je třeba jej nejprve oslabit a posléze zneškodnit...."
Dagobert :" Vždyť ta chátra kupčíkova se roztahuje v krajích, které patří nám koruně i církvi . Ctím svatého otce ( papeže) , ale stabilitu říše musím zaručit, byť bych nejraději Rodulfa sťal. Svatý otec musí mít přeci zájem, aby křesťanství nebylo ve Franckéříši ohroženo..."
Cellesinus : "To neznamená, že bude říš brát pod ochranu lapky a pohany..."
Sicharius spor zažehnává, jde vstříc Cellestinovi....Se Sichariem před tím rozmlouval dagobert a určil jej jako vyslance na Vogadisburg. Po rozhovoru Cellestinus- Sicharius předstupuje cellestin před krále....
Cellestinus : ukazuje na Sicharia, neboť rozhovor s ním nebyl úspěšný ." Veličenstvo, musí tu být tento člověk?" ( ukazuje místo na Dragana, kterého prtem přejde ale překvapivě na Sicharia )
Dagobert ( nemá snahu mu vyhovět) " Nevidím důvod, proč by tu neměl být můj ministr , obvzláště jde-li o zájem říše, ale i svaté římské církve ? Myslím si eminence, naše plány s vašimi se nekříží."
Spolkne hořkou pilulku, ale chystá protiúder
Cellestinus : "Velebím tvou moudrost králi Franků, pilíře svaté říše , jsi skutečně nejmocnější vladař křesťanského světa ale apeluji na slova svatého otce, který není spokojen se stavem šíření víry v Austrasii. Bavorsko, Sasko a Durynsko nejsou dosud křesťanské a zcela se vymyká Lužice, která zapadá do říše ...( ukazuje na Dragana) . A sám ministr není křetan jak má být, jako vyslanec neobrátil na pravou víru jedniného pohana ...."
Dagobert zlehčuje jeho záměr "pacifikovat" říši, neboť je svírán Langobardy v severní Itálii. To ví on a Sicharius...
Dagobert: " Ovšem, nic dražšího nežli naše víra nám není a neleží na srdci, ale nemohu svým poddaným nařizovat a předkládat silou naši víru, pokud neporazím Langobardy a především Sama ! Nutně potřebuji spojence i bezvěrce a i svatý otec hledá opory u Korutanců..."
Do sporu se vloží Sicharius :
Sicharius : " Někdy je eminence nutné z taktických pohnutek přimhouřit leckde oči. Sám náš křesťanský svět je rozdělený. Východní císař uznává patriarchu a dávno se odklonil od Západu. Řekové určili vliv a jaké mám zprávy, Herakleios nesedí pevně v Cařihradě, neboť generál Konstantin chystá jeho svržení. Naše jednání s ním jsou dosud tajná a opatrná..."
Cellestin je pobouřen a je dogmatik. Papež Lev si jej vybral záměrně.
Cellestin : "Ano, jsou heretici, snažící se o rozkol v církvi. O to více musíme posunout hranice našich řad a víry v Evropě a i silou donutit pohany aby byli pokřtěni ! Je to přec povinností křesťanského panovníka aby se zbraní v ruce byl služebníkem božím ku vítězství víry v samém centru říše..."
Dagobert nese nelibě vměšování Říma a podporu Langobardskému vévodovi. Nelíbí se mu fanatický Cellestin, nuncius-předzvěst dalších století...
Dagobert : " Až vykořením plevel v podobě vředu na východ od říše, směrem ke středu Europy, zvaný říše Samova, pak zajisté dovolím, aby za našimi vojsky šli ruku v ruce služebníci boží a obrátili nevědomé obyvatele krajů obývaných Slovany, ať po dobrém či zlém. Jak se ale mám dívat na to, že část svých vojsk držím v Itálii? - Obávám se však, že s problémy našeho světa budou mít problémy mí synové a vnuci..."
Vypravěč :" V určitých otázkách musel Dagobert ustoupit. Po odchodu nespokojeného Cellestina v zákulisí přijímá Sicharius Dragana. Nenávidí Slovany\.Přítomnost vojvody a nevlastního bratra Sama jej popuzuje, ale má na starosti misi, kterou nemohl odmítnout.Spory mezi Římem a Franky byly příčinou, že ani Dagobert ač hřměl zbraněmi nemohl vsadit vše na "jednu kartu". Přecenil své síly...."
Výstup 5
vestibul
Sicharius k Draganovi : "Tys komu oddán? "
Dragan : ( příkře ) " Jako vojvoda Lužiců a Srbínů jedinému králi. Žádám spravedlnost, napadají nás Durynci . Zatím jsme byli spojenci Franckých králů..."
Sicharius nemá v úmyslu ospravedlnit napadání kupeckých kolon :
Sicharius : " Spojenci ? - Vy, slovanské plémě jste opravdu pravzláštní spojenci. Tvá matka kněžna Svatava dlí nyní na Wogadisburku! Jak si tedy mám já a můj panovník vykládat tvoji upřímnost ? - Poddej se a uznej vazalství tvého kmene na franckém králi a my uznáme co se tvým zbožím. Kněžna Svatava však panovnicí nebude...."
Dragan zrudne zlostí. Samovi se dosud cele nepoddal , jen aby část jeho dědictví byla bez jiné vlády, vedl spor s matkou a teď? Cyhtne se Sichariova roucha s rukou na dýce..." Já mám být otrokem tvého pána? -Ne to není rovnoprávné spojenectví ! Chci mluvit s králem a to hned!
"
Odsekne a oprostí se od ruky vojvody, přesto má strach aby jej Dragan nezranil...
Sicharius :" Král je zaneprázdněn ..."
Dragan : " Jsi divný sluha svého pána, když se bojíš. -ne, není naším zvykem bít ubohého slouhu.." ( pustí jej a rychle odejde )
Výstup 6
Dagobert se vyřítí k Sichariovi a zacloumá s ním. ten toho má poněkud dost....
Dagobert : "Ty tupče! - Měls Dragana získat a né jej pustit. Takto vše co tu viděl bude sdělovat matince a bratříčkovi !Dragan již opustil Řezno a řítí se pryč!"
Sicharius : " Je to barbar , pouhý rab..."
Dagobert : ( rozzlobený) " Ale já jsem ho potřeboval proti Samovi. nemají se rádi, nezúčastnil se jeho tažení proti Avarům ve Slovakii. - Vyšlu tě na Wogadisbur také proto, abys napravil cos zkazil. Půjdeš a přiměješ Sama, aby nám zaplatil zboží a naše ztráty na Langobardech a navíc, Samovi lidé napadli odvetou kolonu franckých kupců, aby bratr pomohl bratru. Teď díky tvé tuposti jsem v nevýhodě. Poté, co Sama zdržíš, vydám se s dvěma kolonami vojska k Wogadisburku a chytím sokola přímo v doupěti. Ještě nikdo si nedovolil odporovat mé moci a Francké říši, kterou chci sjednotit tak , jak to neudělal můj slabý otec ! - Ten chlap co ujel, mohl být naším trojským koněm, takhle..."
vypravěč : " Dagobert měl svým způsobem pravdu, Dragan se nerad podřizoval a to u Slovanů bylo a je známo ! Dragan chtěl záruky nezávislosti, ale vláda bratra mu byla bližší, nežli germánská bota....
Proměna na Vigadisburku má stránku
Vogadisburg, hradiště Sama u Kadaňe, nedaleko hranic s Durynky. Dřevěné palisády a kopec obehnaný palisádami a poměrně pevnou hradbou , kde je čilý ruch. Pevnost je dostavována a podobá se tu "lidskému " mraveništi.
Je tu známé Řezno-Regensburg známé z I. obrazu,kde se exteriéry a interiéry trůnní síně krále Franků nemění
Vypravěč :" Přiblížil se rok 631 křesťanského letopočtu. Samoslav musí bránit svoji říši proti sousedovi s dědictvím římské kultury, daleko rafinovanějšímu a dobře vojensky i územně organzovanému na majordomáty. Vojenskou mocí si Dagobert, aby pokořil i mocného Rodulfa, který v hrubé haleně a provazem na krku má prosit o přízeň a potvrzení svého léna.
Interriér : známé komnaty v Řezně, královský hrad a audienční síň již známá ....
Výstup 2 Do trůnní místnosti se postupně schází známé osoby : Armin z Neustrie, Remešský arcibiskup Pavel z Anjou, Cellestinnus -legát , nyní působící v Orleánsu.
Vypravěč : "Papežská stolice má nejen potíže s Langobardy, ale i s uplatňováním křesťanské liturgie v samotné Říši, zejména v Austrasii. bavoři odmítají křesťanství přijmout, ale i Sasové. Bezprostředním sousedem je Lužické knížectví slovanů, která uznává za krále Samoslava.Církevní hodnostáři se znepokojením sledují vojenské úspěchy slovanského vládce, rozšíření a upevnění Samovy říše. Kníže Dragan se díky tlaku Sasů uznal jistý druh vazaství, ale nevlastního bratra uznával za vládce. ( Do sálu přichází Dragan a přivádějí i Rodulfa)
V Řezně je i kněžna Svatava, která chce udržet mír s Franky. ( přichází Svatava ).Smír mezi Dagobertem a Samem je vyloučený. Dagobert Sama nenávidí a žárlí na jeho úspěchy a konečně je rozezlen zajetím jeho kurýra k Orbanovi.Vévoda Armin stojí na straně krále, Rodulf hledá výchdisko a v poníženém postavení vidí Svatavu....
Armin má přednost, král nechává v ohlávce čekat Rodulfa, aby jej ponížil. Vidí v něm právem soka!"....
Dagobert vchází,usedá na trůn a pokyne Arminovi ....
Armin : " Můj pane a králi, dovol abych ti sdělil, že další konvoj z římské říše Konstantinopolské byl zabaven. Vedle kupců jsme hledali několik vyslanců a poslů k Samovi, určených císařem Herakleiem. Zabavili jsme kupcům i menší počet zbraní...."
Král vyskočí z trůnu a nervozně přejde sem i tam...
Dagobert : " Chtěl jsem zajmout ministra Maravia a né potrhlé kupce! za ty nic nedostanu a ani na mučidlech mi nic neřeknou. - tahle velká ryba nám uplavala a já mohl vědět víc o záměrech a spojenectví Sama s Východní říší."
Armin pochopí , že musí jednat...
Armin : " Moje vojsko vtrhne na území Dúdlebů a i do Lužice.- ( k Draganovi) Co ty , bezpochyby bratr Sama, jsi poddaný našeho majordomátu....."
Dragan : " Přísahu jsem dal samovi, Francká říše s námi jen sousedí..." ( odvrátí se)
Dagobert : ( jakoby k němu, přítomným ) " Lužici jsou ve sféře našeho zájmu. Jsou tu i nespokojení Lučané, vedení Vlastislavem, který se chce vymanit a nechce pevnou kupčíkovu vládu. Bratříček Dragan poklekne přede mnou a přijme léno od koruny Francké....Musím však posečkat se křty pohanských Bavorů i když tu máme poddanství Rodulfa "....
( ukáže na jeho stav).
Výstup 3 do síně vchází Sicharius , poklekne před krále, který se vrátí na trůn
Sicharius : ( ví jak vybudit v králi bojovou náladu) " Můj pane ! Právě přibyl do Řezna jeden ze samův poslů. ten muž se vehementně snaží dostat sem."
Dagobert : jako by nic neslyšel k Arminovi:
" Pokračuj dál v přepadech území uznávající Sama a vyhni se jiným msím a střetům z papežovými lidmi.."
Výstup 4
Vejde Sigibert, douphin -syn krále, nevzhledný mladík s málo vlasy a bez valné přízně svého otce, který jej přezírá.
Vypravěč : " Svého času byl princ miláčkem svého děda krále Chlothara . Nyní je na okraji zájmu. Arnulf, který neuspěl proti Austrasijskému majordomátu musí prosit krále o přízeň. Svatava vidí, že asi její mise neuspěje.. Pavel s Anjou chce uvést Cellestina, kterého nijak král nemá v oblibě. A Rodulf musí padnout na kolena a přijmout Bavorské léno z rukou Dagoberta...
Radulf " Králi všech Franků, mocný Dagoberte, klečím tu před tebou , já nebohý služebník, neboť jsem pochybil. Lituji svých činů, jimiž jsem se já červ dopustil vůči koruně, ve snaze vyrovnat se moci větší, tvé, uznávaje porážku Bavorů od tvých spravedlivě trestajících zbraní..."
Svatava k Draganovi : " Kam se poděl ten smělý muž, kterého sem milovala ?!"
Blahosklonně jej Dagobert pozvedne a obřadně mu sejme provaz a on může sundat režnou halenu, pod které má stejnokroj velmože.
Dagobert : " Budiž ti odpuštěno, Rodulfe a ponechám ti v léno Bavorsko a k tomu ti dám část Lužice, kterou jsme obsadili, pokud vystrojíš kontingent na podporu mise proti kupčíku Samovi..."
Rodulf zbledne. Je to vlastní syn proti kterému má jít. Svatava je zdrcena , on mlčky jen pokyne....
Když vyjde do vestibulu, zastaví jej :
Svatava : " K čemu jsi se propůjčil? Proti vlastní krvi, kterou jsi chránil jdeš do války ? "
Rodulf : ( zkroušený ale má plán) " Teď se mu musím podvolit, nechal by mne zabít a naděje, že zastavím část vojska mířícího na území Slovanů bude zmařena..."
V síni předstoupí Cellestinus a reaguje na milost krále :
Cellestinus : " Králi Franků, vše je naruby. Nepřátelé písma dostávají od tebe milost. Armin je vlažný křesťan a Rudolf je odpadlík. vypálil několik svatyň..."
Pavel z Anjou : ( připojuje se ale zároveň mírní kolegu)
" Nevysvětluj si to eminence zle,jako náš ústup od poslušnosti Svaté stolici, ale můj král musí hledat především spojence proti nepříteli, který je silný a je třeba jej nejprve oslabit a posléze zneškodnit...."
Dagobert :" Vždyť ta chátra kupčíkova se roztahuje v krajích, které patří nám koruně i církvi . Ctím svatého otce ( papeže) , ale stabilitu říše musím zaručit, byť bych nejraději Rodulfa sťal. Svatý otec musí mít přeci zájem, aby křesťanství nebylo ve Franckéříši ohroženo..."
Cellesinus : "To neznamená, že bude říš brát pod ochranu lapky a pohany..."
Sicharius spor zažehnává, jde vstříc Cellestinovi....Se Sichariem před tím rozmlouval dagobert a určil jej jako vyslance na Vogadisburg. Po rozhovoru Cellestinus- Sicharius předstupuje cellestin před krále....
Cellestinus : ukazuje na Sicharia, neboť rozhovor s ním nebyl úspěšný ." Veličenstvo, musí tu být tento člověk?" ( ukazuje místo na Dragana, kterého prtem přejde ale překvapivě na Sicharia )
Dagobert ( nemá snahu mu vyhovět) " Nevidím důvod, proč by tu neměl být můj ministr , obvzláště jde-li o zájem říše, ale i svaté římské církve ? Myslím si eminence, naše plány s vašimi se nekříží."
Spolkne hořkou pilulku, ale chystá protiúder
Cellestinus : "Velebím tvou moudrost králi Franků, pilíře svaté říše , jsi skutečně nejmocnější vladař křesťanského světa ale apeluji na slova svatého otce, který není spokojen se stavem šíření víry v Austrasii. Bavorsko, Sasko a Durynsko nejsou dosud křesťanské a zcela se vymyká Lužice, která zapadá do říše ...( ukazuje na Dragana) . A sám ministr není křetan jak má být, jako vyslanec neobrátil na pravou víru jedniného pohana ...."
Dagobert zlehčuje jeho záměr "pacifikovat" říši, neboť je svírán Langobardy v severní Itálii. To ví on a Sicharius...
Dagobert: " Ovšem, nic dražšího nežli naše víra nám není a neleží na srdci, ale nemohu svým poddaným nařizovat a předkládat silou naši víru, pokud neporazím Langobardy a především Sama ! Nutně potřebuji spojence i bezvěrce a i svatý otec hledá opory u Korutanců..."
Do sporu se vloží Sicharius :
Sicharius : " Někdy je eminence nutné z taktických pohnutek přimhouřit leckde oči. Sám náš křesťanský svět je rozdělený. Východní císař uznává patriarchu a dávno se odklonil od Západu. Řekové určili vliv a jaké mám zprávy, Herakleios nesedí pevně v Cařihradě, neboť generál Konstantin chystá jeho svržení. Naše jednání s ním jsou dosud tajná a opatrná..."
Cellestin je pobouřen a je dogmatik. Papež Lev si jej vybral záměrně.
Cellestin : "Ano, jsou heretici, snažící se o rozkol v církvi. O to více musíme posunout hranice našich řad a víry v Evropě a i silou donutit pohany aby byli pokřtěni ! Je to přec povinností křesťanského panovníka aby se zbraní v ruce byl služebníkem božím ku vítězství víry v samém centru říše..."
Dagobert nese nelibě vměšování Říma a podporu Langobardskému vévodovi. Nelíbí se mu fanatický Cellestin, nuncius-předzvěst dalších století...
Dagobert : " Až vykořením plevel v podobě vředu na východ od říše, směrem ke středu Europy, zvaný říše Samova, pak zajisté dovolím, aby za našimi vojsky šli ruku v ruce služebníci boží a obrátili nevědomé obyvatele krajů obývaných Slovany, ať po dobrém či zlém. Jak se ale mám dívat na to, že část svých vojsk držím v Itálii? - Obávám se však, že s problémy našeho světa budou mít problémy mí synové a vnuci..."
Vypravěč :" V určitých otázkách musel Dagobert ustoupit. Po odchodu nespokojeného Cellestina v zákulisí přijímá Sicharius Dragana. Nenávidí Slovany\.Přítomnost vojvody a nevlastního bratra Sama jej popuzuje, ale má na starosti misi, kterou nemohl odmítnout.Spory mezi Římem a Franky byly příčinou, že ani Dagobert ač hřměl zbraněmi nemohl vsadit vše na "jednu kartu". Přecenil své síly...."
Výstup 5
vestibul
Sicharius k Draganovi : "Tys komu oddán? "
Dragan : ( příkře ) " Jako vojvoda Lužiců a Srbínů jedinému králi. Žádám spravedlnost, napadají nás Durynci . Zatím jsme byli spojenci Franckých králů..."
Sicharius nemá v úmyslu ospravedlnit napadání kupeckých kolon :
Sicharius : " Spojenci ? - Vy, slovanské plémě jste opravdu pravzláštní spojenci. Tvá matka kněžna Svatava dlí nyní na Wogadisburku! Jak si tedy mám já a můj panovník vykládat tvoji upřímnost ? - Poddej se a uznej vazalství tvého kmene na franckém králi a my uznáme co se tvým zbožím. Kněžna Svatava však panovnicí nebude...."
Dragan zrudne zlostí. Samovi se dosud cele nepoddal , jen aby část jeho dědictví byla bez jiné vlády, vedl spor s matkou a teď? Cyhtne se Sichariova roucha s rukou na dýce..." Já mám být otrokem tvého pána? -Ne to není rovnoprávné spojenectví ! Chci mluvit s králem a to hned!
"
Odsekne a oprostí se od ruky vojvody, přesto má strach aby jej Dragan nezranil...
Sicharius :" Král je zaneprázdněn ..."
Dragan : " Jsi divný sluha svého pána, když se bojíš. -ne, není naším zvykem bít ubohého slouhu.." ( pustí jej a rychle odejde )
Výstup 6
Dagobert se vyřítí k Sichariovi a zacloumá s ním. ten toho má poněkud dost....
Dagobert : "Ty tupče! - Měls Dragana získat a né jej pustit. Takto vše co tu viděl bude sdělovat matince a bratříčkovi !Dragan již opustil Řezno a řítí se pryč!"
Sicharius : " Je to barbar , pouhý rab..."
Dagobert : ( rozzlobený) " Ale já jsem ho potřeboval proti Samovi. nemají se rádi, nezúčastnil se jeho tažení proti Avarům ve Slovakii. - Vyšlu tě na Wogadisbur také proto, abys napravil cos zkazil. Půjdeš a přiměješ Sama, aby nám zaplatil zboží a naše ztráty na Langobardech a navíc, Samovi lidé napadli odvetou kolonu franckých kupců, aby bratr pomohl bratru. Teď díky tvé tuposti jsem v nevýhodě. Poté, co Sama zdržíš, vydám se s dvěma kolonami vojska k Wogadisburku a chytím sokola přímo v doupěti. Ještě nikdo si nedovolil odporovat mé moci a Francké říši, kterou chci sjednotit tak , jak to neudělal můj slabý otec ! - Ten chlap co ujel, mohl být naším trojským koněm, takhle..."
vypravěč : " Dagobert měl svým způsobem pravdu, Dragan se nerad podřizoval a to u Slovanů bylo a je známo ! Dragan chtěl záruky nezávislosti, ale vláda bratra mu byla bližší, nežli germánská bota....
Proměna na Vigadisburku má stránku
Pokračování VI. obrazu je po této proměněně opět na hradišti Vogadisburg.
Náhledy fotografií ze složky Předseda ČMND-NDS JAN VALENTA