Pohádky z lesů , vod , strání a kuloárů.
Autor dětem .2010-12
Milé děti,
nastává čas pohádek, poezie a kouzla Vánoc. Blíží se nám advent a jelikož strávíte na počítačích příliž času a nezbývá pak na sport a turistiku, natož relax, budu se vám snažit zpříjemnit okamžiky u vašeho laptopu či PC. Na foto jsem krátce z jara, kdy mne sužovala nemoc a tak jsem hodně moc přemýšlel, jak sbírku, která vlastně vznikla na Jablonecké přehradě, dát do konce roku dohromady. No a mezi tím je také něco o dospělácích. Prvé figurky které mne z pohádkové serie mne oslovily na počátku roku 2006 za mého pobytu u Jablonecké přehrady ( 10 min.) .
Bylo už po vánocích a v centru města byly výprodeje. V jednom vietnamském obchůdku na takové haldě přepravky se povalovaly různé figurky a plyšáci. Na vrchu všeho byli "jak stvoření " dva : kačka a kačer. Ona kačka byla v růžovém provedení, on kačer v modrém. Stály mne púo 25,--kč ale to nerozhoduje. Padly mi do oka a vedle dětí okolo mne tu byli rodiče. Ti se smáli : "No jeden je socdemačka, druhej odéesák " . A bylo. napadlo mne nejprve, že bych měl udělat grotesku pro dospělé. Zapískali mně v kapse a já se rozesmál : " Vždyť to může být pro všechny generace, tak jako paní Škáchová hraje na Dejvické ul. Špejbla a Hurvínka, ale na to už přišel pan Josef Skupa v Plzni a u "hasičů", kteří nesmyslně divadlo S+H v průběhu devadesátých let minulého stoeltí vyhnali !
Napadlo mne : vždyť tenhle režim asi děti nemá rád, že jim vnucuje na tv samé "teletubies, schreky a jiné cizokrajné obludy a příšery. Jen na ty naše se zapomělo. Pamatuji ještě pana Václava Čtvrtka s jehož dcerou jsem chodil do jedné třídy a jeho kouzelné figurky. Pak můj známý a přítel, invalida a malíř mi ukázal další : pojizerského zamračeného čerta, či překrásnou vílu z hor. - A bylo vymalováno. Korunu tomu nasadil před třemi léty pobyt pod Alšovou vyhlídkou u Unětic a tam jsem se skamarádil s kačery a kačkami z voliéry. byli kouzelní a navlas podobní těm plyšovým, kteří padli za oběť požáru mé kanceláře, kde řádil pominutý maniak- snad čaroděj!
Úplně mne "vzal " další pobyt a to u břehu řeky Sázavy v loňském roce , pomalu na konci léta. Tam, v jedné restauraci - penzionu jsem objevil totem : největšího hastrmana v republice. ten fv Pekle mezi Náchodem a Novým městem nad Medtují je tudíž druhý ( Lucerna od Aloise Jiráska ), což jsem do té doby nevěděl. A vedle Pohádek o smutném království na pokračování, vznikl nápad a ten realizuji tady , ve svém:
Tak děti, protože pohádky mají rádi děti od 2 do 102 let, hezky se usaďte a ža mi to čas a zdraví dovolí, seznámíte se všemi postavami, které jsem vám vylíčil a co víc: něco bude do vánoc. Teď obnovuji Pohádky o smutném království, pak k Mikuláši by měl být začátel seriálu o našich "opěřencích". Pokusíme se samozřejmě příběhy ilustrovat a dramatizovat do loutko-maňásko-lidských představení. Tak Ahojtě děti, Váš autor
KAČEŘI VYPLAVALI NA BŘEH.
Kdesi v Čechách, snad blízko řeky Jizery je přehrada. Je moc hezká, neboť byla vybudována za dobrotivého krále před osmi desetiletími.Sedl jsem si na takovou lavičku pod vrbou a pozoroval břeh ústí jezera. Přede mnou byly různé odpadky návštěvníků, pet flašky a zkrátka tráva posetá různými předměty. Pojednou , když jsem pozoroval kačeny na vodě a labutě , vyplavali ven : Byli dva, kačer a kačena. Poťapávali a pak se otřepali a cákali okolo sebe . Podívali se na sebe, zobáky proti sobě a vypadali vyjeveně : " Jééé" , pravila ona, " ty nějak divně vypadáš, jsi celej modrej...." Kačer se otřepal, protáhl , nafoukl prsa a pravil : " No ty taky vypadáš poněkud jinak, než naše barvy..."
On byl modrý, ona růžová. Tak se objevili jako kuriozitka Koko a Růženka ....
pokračování v době svátků už v roce 2012
VODNÍK ZDENDA A KOKO S RŮŽENKOU DVĚ POHÁDKY PŘIPRAVUJI.
Náhledy fotografií ze složky U NÁS V KOCOURKOVĚ